duše píšeLenka Žáková

102. Sestra opět po mém boku - román Ve spirále osudu

Publikováno 25.01.2017 v 17:28 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 27x

Pár dní předtím, než se vrátil Keith s klukama z Evropského turné, přijela Míša. Právě udělala státnice z angličtiny a začaly jí tak prázdniny dřív.

Já jsem tak strašně ráda, že jsi tady!” rozplývala jsem se radostí, když jsme se s Míšou po jejím příjezdu konečně v klidu posadily na balkónu našeho domu.

Tak to je oboustrané, ségra!” zamrkala na mě vesele. “A hlavně se mi dost ulevilo, když vidím, jak záříš štěstím a sálá z tebe vyrovnanost. Měla jsem trochu pochyby, jestli je všechno tak dokonalé, jak nám s Keithem prezentujete.”

V podstatě fakt je, Míšo. Abych pravdu řekla, to těhotenství mě v prvních chvílích dost rozhodilo. Ale od okamžiku, kdy jsem se svěřila Keithovi a nejsem v tom sama, je to prostě pohádka. Úžasně nás to ještě víc stmelilo. A vím jistě, že si nic nenalhávám. Znám jeho chyby, dokážu vycítit jeho pochybnosti, problémy... Prostě do něho vidím, a přesto ho takového miluju. A vím, že on to má taky tak. Zná moje slabé stránky a miluje mě i s nimi. A taky mi čím dál víc věří – jasně to cítím,” odhalovala jsem jí náš vztah.

A není si tolik jistý díky tomu, že spolu čekáte dítě a zná tě natolik dobře, že ví, že bys od něho teď jen tak neodešla?” vznesla pochybovačnou otázku.

To si nemyslím. Začalo to už předtím. Spíš vycítil, že jsem se vnitřně jasně rozhodla být s ním. Ačkoli k Sashovi cítím pořád to stejné, můj vztah s Keithem už to neohrožuje. I kdybych s ním nečekala dítě...” Na okamžik jsem se zarazila, a pak řekla tu zvláštní možnost: “I kdyby se to dítě nakonec nemělo z nějakého důvodu narodit, nezrušila bych kvůli tomu naši svatbu. Já si ho prostě neberu jenom kvůli tomu těhotenství, rozumíš? A on mě taky ne.”

Pokývala hlavou. “Říkáš to s takovou jistotou a odhodláním... a taky láskou... Věřím ti, sestřičko, a moc ráda.”


Míša se se mnou věnovala Avě a taky si ji moc oblíbila.

Člověče, ve mně se snad ještě ty mateřský pudy přece jenom probudí! Možná bych docela ráda taky nějakýho takovýho capartíka hlídala a snad i trošku vychovávala,” podivila se po příjemně stráveném dni s touhle malou slečnou.

No, já teda vůbec nepochybuju, že bys to zvládla a že máš v tomhle směru co nabídnout!” podpořila jsem ji s nadšením.

Hele, nechceš mě jako chůvu?” vypadlo z ní spontánně a obě jsme se rozesmály.

No, jasně, že ano, vždyť budeš toho našeho andílka teta! Počítám s tím, že nám ho občas pohlídáš!” rýpla jsem si provokativně.

Ale tetky, obzvlášť ty bez vlastních dětí, hrozně rády rozmazlují svoje neteře a synovečky!” varovala mě stejným tónem.

To ráda přijímám,” vzala jsem to s naprostým klidem, a pak se zamyslela. “Kdybys náhodou chtěla zůstat dýl, určitě bychom ti nějaké takovéhle uplatnění pomohli najít.”

Ještě si to rozmyslím...” přibrzdila najednou. “Na jednu stranu bych ti tady byla ráda nablízku, ale na druhou stranu se mi pořád ještě nechce tak docela odejít od našich... Teda né, že bych se nedokázala osamostatnit, ale spíš kvůli nim samotným.”

Já to chápu. Sice by doma zůstal ještě Ondra, ale přece jenom... Mamka by odchod obou dcer nesla hůř...”

Náhodou, možná jí jedna slečna brzy přibude! Brácha už pár měsíců chodí s jednou Anetou. Moc fajn holka! Navíc takovej rodinnej typ... Tak začínám doufat, že v tom našem rodném domě přece jenom zůstane!”

To je fakt super!” zajásala jsem jako malé dítě. “A myslíš, že kdybych mu řekla, aby ji vzal s sebou sem na svatbu, tak by mě neposlal do háje?”

Určitě by byl nadšenej! Zkus to!” nadchla se mým nápadem.

A jak to máš vlastně s tím projektem, co na něm děláš se Sashou?” obrátila jsem nečekaně list.

Všechno je připravené k finálnímu natáčení,” povytáhla hrdě obočí.

To by se ti ale přece hodilo, zůstat tady aspoň teď o prázdninách o něco dýl, ne? Abyste to mohli společně dokončit! Vždyť kluci budou mít skoro celý červen a červenec volno!” napadlo mě.

No, Sasha mi to nabídl, mohla bych bydlet u něho...” lezlo to z ní jako z chlupaté deky.

Ty seš ale trapně utajená! A přece to neodmítneš!” povzbuzovala jsem ji nadšeně.

To bych asi byla hodně blbá, co?” zasmála se sebekriticky.

Tos řekla ty! Ale je fakt, že máš skoro vždycky pravdu...”

Já vím. Však mu to odsouhlasím, hned jak se za ty tři dny vrátí,” usmála se na mě.

Samé skvělé zprávy! Jen tak dál!” radovala jsem se. “Takže to tady spolu nahrajete... A nazpíváte to taky vy, že jo?”

No, většinu Sasha, ale pár písní se hodí na interpretaci pro ženskou, takže si taky zapěju. A máme tam tři duety. Neptal se tě náhodou na něco ohledně toho?”

Pokud si pamatuju, tak ne...” překvapila mě její otázka. “Proč se ptáš?”

No, víš, měl by ti to říct sám... Ale ty bys to už teď ze mě stejně dostala, takže ti to prozradím rovnou dobrovolně. Přál by si, abys s ním jednu písničku nazpívala ty,” vyvalila to na mě.

Zůstala jsem sedět s pusou dokořán.

To se jaksi zapomněl zmínit...” kroutila jsem hlavou.

Nejspíš ještě nenašel ten vhodný okamžik, aby se tě zeptal,” zašklebila se.

No, uvidíme, třeba si to ještě rozmyslí,” připustila jsem. “To je na něm.”

A šla bys do toho?” optala se a vrhla na mě zase jednou ten svůj rentgenový pohled.

Proč ne? Pokud bych to zvládla...”

A co Keith? Možná ti neřekl kvůli tomu, aby mezi vámi zase nevyvolal nějaké neshody.”

To si nemyslím. Sasha tohle moc neřeší. Naopak – docela rád občas připraví Keithovi nějakou tu ´zkoušku´. Tak uvidíme, jestli, případně kdy, se k tomu rozhoupe.”

Fajn,” kývla Míša a dál jsme to nerozebíraly.

Za chvíli se stavila Rika a vyrazily jsme na pláž.


Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?