duše píšeLenka Žáková

97. Moudrost našich duší... - román Ve spirále osudu

Publikováno 09.01.2017 v 12:32 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 28x

Kluci opět s trochu těžkým srdcem odjeli na turné. No, Keith s o něco těžším. Ale Brian ´svatosvatě´ přísahal, že se o něho postará.

Opět jsem trávila nejvíce času s Avou, věnovala se tarotu, astrologii, psychologii a k tomu jsem ještě začala shánět informace o těhotenství a porodu. Naštěstí ranní nevolnosti se nedostavily v takovém rozsahu, jak jsem se obávala. Cítila jsem se zvláštně jinak, ale příjemně, snad i lépe než kdy předtím...

Hele, a proč vlastně někdo ty ranní nevolnosti má a někdo ne?” zeptala se mě jeden večer zvědavě Rika.

Z hlediska psychiky jsem našla následující odpověď – žena, která během těhotenství, především na začátku, trpí nevolnostmi, vnitřně nepřijala fakt, že bude mít dítě. Určitá její část dítě z nějakého důvodu odmítá, může to být i podvědomé,” poreferovala jsem jí.

Vážně? Tak to je super, že jsi to malé dokázala přijmout po všech stránkách, i když to přišlo tak nečekaně a náhle!” radovala se upřímně. “A k tomu podvědomému... Zdá se tedy, že tě naštěstí to trauma z minulého života, kdy jsi o jedno z dětí přišla, v tomhle směru nepoznamenalo.”

Hm,” hlesla jsem pomalu, “snad se to neprojeví, až když se to děťátko narodí. Snad o ně nebudu mít příliš velký strach... Ale jelikož o tomhle prožitém traumatu vím, přeneslo se z mého podvědomí do vědomí a už by mi nemělo dělat v tomhle životě neplechu.”

Takhle to funguje, jo?” divila se Rika.

Ano,” kývla jsem s jistotou. “Všechny... nebo teda většina našich nevysvětlitelných strachů a fobií pochází z traumat, která jsme potlačili do podvědomí, protože jsme se s nimi nebyly schopni vyrovnat. Ale když si je uvědomíme, vytáhneme zase ven a podíváme se na ně jako na něco, co už je za námi, čeho už je zbytečné se bát, tak nás to osvobodí. Může jít o zážitek z dětství, ale i z jednoho či více minulých životů. Prostě se to nabaluje, dokud to nepraskne, nepřinutí nás to vyřešit si to, dokázat se podívat tomu traumatu do tváře, najít v sobě tu odvahu uvidět tu příčinu... A říct si, že je to minulost, kterou můžeme a dokážeme nechat za sebou...”

To sis někde přečetla či co?” optala se zvědavě Rika.

Jo, přečetla jsem pár knih o regresní terapii, která pomáhá lidem najít přičinu jejich problémů v dětství či minulých životech, prostě v době, kterou si vědomě nepamatujeme. Ale všechno je v nás uloženo a naše duše ví, kdy je pravý čas, kdy jsme připraveni a schopni se vyléčit. A ukáže nám právě to, co potřebujeme uvidět,” odpověděla jsem jí zamyšleně.

Páni, my máme ale moudré a šikovné dušičky, co?” zasnila se vděčně Rika, a pak jsme se společně rozesmály.

Rozum nám dává chytrost, ale pravou moudrost získáváme duší...




Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?