duše píšeLenka Žáková

Tančíme na hraně zdárných citů - báseň

Publikováno 05.11.2016 v 19:38 v kategorii Básně, přečteno: 70x

Po dlouhé době jsem si tuto svou báseň přečetla a úplně mi vehnala slzy do očí. Mám takový pocit jenom já nebo tohle "schéma" opravdu tak zatraceně sedí na spoustu partnerských vztahů...?
Tančíme na hraně zrádných citů...
Kdo vede naše pohyby?
Za soumraku i za úsvitu
větráme srdeční záhyby.

Tančím na hraně něžného citu,
chytám se do smutných pavučin...
Tančím a toužím po soucitu...
Kdo z nás je větší podivín?

Tančíš na hraně hlubšího citu...
Troufáš si prosvětlit každý stín?
Tančíš a pochybuješ v skrytu:
"Možná se na lásku nehodím..."

Tančíme na hraně našich citů,
ztrácí se poslední pochyby...
...a jak se blížíme do zenitu,
sladíme naše pohyby.

Komentáře

Celkem 0 komentářů

  • Neregistrovaný uživatel

    Jméno: Přihlásit se

    Blog:

    Obsah zprávy*:

    Kontrolní kód*:
    Odpovězte na otázku: Co je dnes za den?