duše píše

Někdo zaklepal. Soňa nás přišla odvést na koncert. Protlačily jsme se do haly. Byl to fakt blázinec. Dostaly jsme místa hned před pódiem a prostor kolem nás se začal pěkně rychle zaplňovat. “Holky, né, že bych čekala, že bude nějaký problém či co, ale budu tady s váma celou dobu. Takový váš anděl strážný na tenhle večer,” oznámila nám Soňa s úsměvem. “To zní dobře! Jakože sme fakt hustě VIP hosté s vlastním bodyguardem!” zakřenila se… Celý článek ›

Někdo zaklepal. Do dveří nakoukla Soňa a trochu omluvně oznámila: “Nerada ruším, ale už je prý nejvyšší čas připravovat se na koncert. Takže se budete muset na chvilku rozloučit, bohužel...” “V pohodě. Bude to fakt jen na chvilku!” mrknul spiklenecky Brian na ostatní kluky. “Jojo, tak si od nás teď, holky, odpočněte a uvidíme se na koncertě,” přidal se pohotově Colin. Políbil Zoru na tvář, stejně jako Brian Riku a Keith mě a poté všichni… Celý článek ›

Po tomto opatrném sbližování jsme se dali do řeči s ostatními. Kluci nám vyprávěli pár svých zajímavých zážitků, které se vztahovaly k jejich písním a především k Rice a ke mně. A Brian s dětskou radostí přidal i pár názorných ukázek těch nejzajímavějších momentů. Jako kdo se jak tvářil a jak jim v jistých chvílích zůstával rozum stát. “...ale stejně, ten nejsilnější moment byl pro mě ten, když se ke mně v jednom městě jen tak nachomýtla… Celý článek ›

Sjeli jsme výtahem dolů a zamířili k salonku, kde na nás čekali Colin, Keith a Sasha. V hlavě jsem měla najednou prázdno a v duši milosrdný klid. Když jsem si to uvědomila, docela mě to překvapilo. Taktéž holky vypadaly vyrovnaně. Zvláštní zvrat v našem chování. Jakoby ´někdo´ nebo ´něco´ opravdu hodně stálo na naší straně a dodávalo nám klid a mír v nastalé klíčové situaci. Když jsme vstoupily, spočinuly na nás zvědavé pohledy. Jako bychom… Celý článek ›

V zorničkách jim údiv tančí,dech se zúží, zatají,cizinci jsou jejich těla,však duše si tykajíNesmělá otázka: "Neznáme se?"Pocity rozvíří do extázeVzpomínky zasuté v podvědomínedají šanci dlít v rovnováze***Setkali se dvě bytostivnitřně dávno známéRozumu to nedochází...Duši neoklame Celý článek ›

Hladký sled následných událostí nás zásadně utvrdil v tom, že tohle naše setkání je prostě nevyhnutelné. Jedna velmi milá dívka z řad pořadatelů nás dostala na starosti a staly se z nás přátelé, ačkoli prozatím jen skrze telefonní spojení. Měla nás mít na starosti na oba dva dny našeho pobytu v Praze. Jak s oblibou říkám: Určitý věci a události prostě nevymyslíš – ty se musí stát. A člověk pak nevěří vlastním očím, uším, prostě… Celý článek ›

„Blahopřejeme k výhře v básnické soutěži o volné vstupenky na koncert skupiny Destiny´ Boys, který se uskuteční 24. října v Praze!“ četly jsme s Rikou téměř totožná oznámení a skákaly jsme u toho radostí jako malá děcka. „Jo, tak to je fakt bomba, kterou jsme očekávaly téměř bez pochybností,“ konstatovala naoko s nadhledem Míša. „Jsou tam ještě nějaká jiná důležitá fakta k tomu se vztahující?“ „Nepochybně ano,“ oznámila jí vesele… Celý článek ›

„To je prostě šílený!“ bránila se Míša a rozrušeně pochodovala po pokoji sem a tam. „Jo, jako spousta našich zážitků a událostí v posledních několika měsících,“ podotkla jsem s klidem Angličana. „Copak ty už seš s tím vážně naprosto smířená?“ optala se mě opatrně Rika. „No, slovo naprosto bych zrovna nepoužila, ale řekla bych, že jsem na dobré cestě. Možná se ze mě stává flegmatik, možná jenom nemám sílu dál se… Celý článek ›

„Ták, vaše díla vyrazila směr pořadatelé koncertu Destiňáků v ČR,“ oznámila nám vesele Míša jedno odpoledne. „Díky, žes to za nás poslala,“ mrkla na ni Rika. „Se mi podlamovala kolena jenom při pomyšlení, že to dostanou do ruk Brian a spol.“ „Nou problem, Rikouši. Já to tolik nežeru jako ty s Nikou, takže to pro mě byla brnkačka,“ mávla rozesmátě rukou naše ´hrdinka´. „No, ale teď si zkus představit, že se s nima taky sejdeš a jeden z… Celý článek ›

„A budete to psát v mateřštině nebo ´in ingliš´?“ překvapila nás Míša svým pohotovým dotazem, když jsme jí a Zoře sdělily nové skutečnosti týkající se našich ´vstupenek´ na šou Destiňáků. „Ty se mě snad zdáš!“ zavyla jsem zdrceně. „Sakryš, todle nás zatím fakt nenapadlo řešit,“ přiznala neochotně taky Rika. „Ha, tak to je jeden z těch dobrých důvodů, proč jste mě přijaly do toho vašího pofidérního spolku!“ objasnila nám… Celý článek ›