duše píše

„Tak dneska v noci jsem si pěkně pokecala s Brianem,“ oznámila jsem hned Rice narovinu druhý den ráno po cestě do školy. „Css, a nemáš pocit, že sis dovolila docela dost?“ žďuchla do mě se smíchem. „Máš štěstí, že znám váš bývalý sourozenecký vztah, a díky tomu zvládám svou žárlivost udržet na uzdě.“ „A já to vážně velmi oceňuji, páč si dokážu živě představit tvé řádění, kdyby ti do Brianka někdo dělal, cheche.“ „Jo,… Celý článek ›

„Takže prostě ještě ňákej ten čásek nebudeme moci zjistit, kdo je kdo, co se týče těch chlapů, ani kdybychom se na hlavu stavěly,“ shrnula tento nový poznatek naprosto polopaticky Míša a zklamaně se přitom zašklebila. „Ale to neznamená, že se s Destiny´s Boys brzo nesetkáme!“ ozvala se náhle Zora, už nějakou tu chvíli rozjímajíc nad svými ´čertovskými obrázky´. „Tak povídej! Rychle! Kdy a kde?!“ vykřikla bleskově chápající Rika. „Tomu… Celý článek ›

Kdo to jen může být? Je to Keith? Nebo Sasha? Nebo snad Craig? A možná někdo úplně jiný...? Třeba taky něco tuší a zoufale se snaží vydedukovat či snad i ve snu nebo koutkem oka v budoucnosti zahlédnout mou tvář... Tak takhle jsem si jeden večer v duchu zoufala a modlila se co nejupřímněji, aby mi Bůh dovolil poznat toho, co mi minulost vyrvala z milující náruče. Vždyť Rika se tak rychle a lehce dověděla, který je ten pravý! Věděla to hned ve svém srdci a… Celý článek ›

„Tak tohle asi jen tak nerozchodíš,“ promluvila do nekonečného ticha Rika směrem k Míši, která odměřovala dlouhými kroky sem a tam obývák. „Tak nějak, Riky,“ hlesla jsem krátce, protože jsem na tom byla v podstatě stejně. „Myslím, že je to tady teď jeden velkej šok,“ ozvala se konečně Zora. „Ale možná byste měly znát úplně celou pravdu. Když už jste v tom rozcházení a rozdejchávání...“ „Cože?“ vyletěla Míša instinktivně.… Celý článek ›

Michal poté smířeně odjel. Ještě mi dal svou e-mailovou adresu s prosbou, jestli bych mu mohla udělat kompletní horoskopický výklad. Prázdniny skončily a kolotoč školního roku se opět roztočil. Míša nastoupila do čtvrťáku a my s Rikou jsme se daly do studia angličtiny na jazykové škole. V podstatě jsme byly navýsost spokojené – jazykovka nás totálně naplňovala. Vybrušovat naši angličtinu k dokonalosti, to mělo úžasný smysl pro naše budoucí plány.… Celý článek ›

Druhý den jsem dlouho ležela v posteli s otevřenýma očima upřenýma někam do neznáma. Co jsem to jen udělala? Proč jsem dopustila právě tuhle chybu? Vždyť komu jsem tím nejvíc ublížila? Sobě? Michalovi? Zoufale jsem rekapitulovala následky svého jednání zaslepeného hloupou touhou po tom dosud skutečně nepoznaném prožitku. Podlehla jsem zvědavosti příslušící malému dítěti, co touží poznat nepoznané... Tohle se nehodí na holku, co začínala mít… Celý článek ›

Celou cestu zpátky domů jsme přečkali v hrobovém tichu. Každý z nás si musel ve své hlavě a současně i svém nitru srovnat všechny ty nové poznatky a udělat si o tom vlastní názor. Bylo to tak neskutečné z toho realistického pohledu, ve kterém jsme byli vychováváni, a přesto to všechno dávalo smysl. Vyšší smysl. To, co Roman prožil, znělo jako pohádka. No, teda spíš možná jako drama s prvky hororu a taky sci-fi. A navíc to, co každé z nás přetlumočil od… Celý článek ›

Kilometry ubíhaly a my si je krátili příjemným klevetěním o tom, co se nám kdy veselého přihodilo. Snad jsme se prostě podvědomě vyhýbali tomu v našich duších tolik obávanému cíli této cesty. „Hele, tak teď narovinu!“ pomalu zařvala Míša a ve mně hrklo jako ve starejch pendlovkách. „Na chvilku necháme blbinky stranou a přejdeme k věci. Michale, byl bys tak laskavý a objasnil nám, co se vlastně dělo s tím tvým Romanem a co ses všechno dozvěděl?… Celý článek ›

Naše posvátné ticho protrhlo nehorázné řinčení domovního zvonku. „Áááááá, už je tady!“ zaječela vyjukaně Rika a začala běhat po pokoji, přičemž bláznivě třepala zápěstími, jako by právě zvedla dlaně z rozpálené plotny. Chvilku jsme ji s Míšou mlčky pozorovaly. Pak jsem se rychle zvedla a běžela dolů se slovy: „Jdu otevřít.“ Úplně mě zamrazilo, když jsem ho tam tak spatřila stát za těmi prosklenými dveřmi. „Čau, ráda tě… Celý článek ›

Ovšem onomu významnému dnu bohatému na události předcházela ještě noc přinášející další zajímavé a důležité informace. Zdálo se mi, že jsem ležela ve své posteli a spala. Ano, zdálo se mi o tom, jak spím. Najednou jsem se v tom snu prudce vzbudila. Pod sebou jsem ucítila něco tvrdého. Byl to blok, ve kterém byly založeny nějaké papírky. Do pokoje vstoupila Míša a začala si prohlížet jeden papírek. Byly na něm černou tuží načrtnutí motýli… Celý článek ›