duše píše

„Ne, nemůžu tomu uvěřit! Je to opravdu jako v tom tvým snu!“ kroutila rozrušeně hlavou Rika a provrtávala mě rentgenovým pohledem. „Hele, nedívej se na mě jako na zrůdu, já za to přece nemůžu!“ snažila jsem se vzdorovat, ale měla jsem vlastně taky hrůzu – sama ze sebe! „Chceš říct, že se ti o tom předem zdálo?“ podívala se na mě nedůvěřivě Míša, která neměla potuchy o tom, že jsem přesně v den jejich problémů s letadlem měla úplně… Celý článek ›

„Co tohle mělo znamenat?“ probudila jsem se druhý den ráno s otázkou na rtech. Zdály se mi dva sny, jeden jsem chápala méně než ten druhý. Rychle jsem si zapsala jejich obsah a rozhodla se, že to musím s Rikou rozebrat. „Tak co je nového, moje drahá pacientko?“ objevila se ještě to odpoledne ve dveřích našeho domu Rika a zkoumavě si mě prohlížela přes tmavé sluneční brýle. „Přesně takhle tady stál,“ zaskočila jsem ji docela nelogickou… Celý článek ›

Maturita za námi... Tak jsme to zvládly! No, teda, né, že by nebyly důležitější věci v životě, ale tohle drama jsem už fakt hrozně ráda zanechala za sebou. Maturita toho roku opět ukončila středoškolská léta mnoha nadšených lidiček. A my s Rikou jsme se k nim mohly hrdě přiřadit. Bylo to stručné, krátké a tím pádem příjemné. Náš třídní učitel ´Kecal´ se opravdu krotil ve svém slovním projevu a už ani ne za půl hodiny nás vypustil ze školy. … Celý článek ›

Ten večer jsem ležela ve své posteli a přemýšlela. O Keithovi. Ano, je sympatický, má chování džentlmena a je takový... přemýšlivý. Věděla jsem, že ať už byl jakýkoli důvod dát mě a Keitha dohromady, mělo to smysl a bylo to teoreticky možné. Měl vlastnosti, kterých jsem si velmi cenila. V podstatě jsem vždycky snila o partnerovi takové povahy. Ale mezi snem a skutečností musí být vždycky alespoň nějaký rozdíl,odporovala jsem, ani vlastně nevím… Celý článek ›

Sem tam se ocitámv krajině stesků,na místě, které sev duši mé nachází.Je temné, ponuréjako den bez rozbřesku.Vyhlížím útěchu.Je celá od sazí.Jediná myšlenkaa hned se objevímůj anděl strážce.S šibalským úsměvema spoustou nadějív příruční tašce.***Než jsem ho vpustilado svého života,duši mou věznilaodolná stěna.Dlouho mě dělilaod štěstí, od světa,ve kterém nelze býtopuštěná. Celý článek ›

Všechno je jinak?! „Tak pisátko a papír a jdeme na to,” nehodlala plýtvat časem Rika, když jsme se vrátily domů. Jen jsem s úsměvem kývla. Otázka zněla jasně: “Co nám můžeš říct ohledně našeho vztahu ke klukům z Destiny´s Boys?” Moje ruka se jako šílená rozjela po papíře, informace přicházely naprosto plynule. Výsledek mého ´transu´ nás pěkně sebral. Nicméně já dostala takovou podpásovku jako ještě nikdy předtím ve svém… Celý článek ›

Oddechovka u rybníka. Teda jen napůl... A nastal náš poslední týden před maturitou. Z toho učení už jsem kolikrát dostávala migrénu, ačkoli jsem ji nikdy předtím v životě neměla. Byly jsme s Rikou domluvené, že pokud na tom bude jedna z nás už hodně špatně, pošle té druhé esemeskou S.O.S. a vyrazíme si spolu někam ´vypnout do úsporného režimu´. „Tak v jednu vyrážíme, čau,“ zopakovala jsem naše konečné rozhodnutí a zavěsila. „Něco po jedné… Celý článek ›

Jen takový impuls k zamyšlení... "Život je jenom pouť."Jak známé klišé.Smrtelní kráčímezpětdo nesmrtelné říše.Míříme nahoru?To není pravidlem.Která část bytostiotáčí kormidlem?Víříme životyv magické spirále.Je dar či prokletínetušit,jaké je finále?! Celý článek ›

Jeden hodně zvláštní sen... Ve škole jsme válčily, jak se dalo. Já a Rika jsme se díky blížící se maturitě společně věnovaly spíš biflování a naše ´srdeční záležitosti´ musely jít na nějakou dobu stranou. Občas jsme si ale dopřály ´voraz´ při snění a vzpomínání u písniček kluků z Destiny´s Boys, abychom zvládly ten vzrůstající neklid a obavy z té velké chvíle. „Riko, já si normálně nedokážu představit, že bych jednou mohla mít po… Celý článek ›

Dominika zkouší automatické psaní... Ještě téhož večera jsem se rozhodla začít se svým soukromým úkolem - první lekcí automatického psaní. Poměrně rychle jsem se dostala do velmi uvolněného stavu, což pro mě, člověka nízkotlakého, jak si s veselým nadhledem říkám díky svému nízkému krevnímu tlaku, není a nikdy nebylo těžké. Nepřemýšlela jsem, což už bylo trochu složitější, jelikož mám sklony pořád si o všem sama se sebou vést monolog,… Celý článek ›