Články za měsíc Únor 2016

Zamilovaná a rozverná... Ležím si v trávěa sleduji oblaka,po ničem netoužíma nic mě neláká,tak jako tebe teďpo boku mít,v nebeských závějíchrozverně skotačit.Oblaka jsou jakomořská pěnaa já v nich.Pro tebe roztoužená.Až zavřou se oči červánků,my v záplavě těch beránkůulehnem´. Však ne ke spánku.Pak ty a jáv budoucích vteřináchsplyneme v jednov těch nebeských peřinách....Již pár dní nebe je bez mráčku...Co budem dělat, miláčku? :D Celý článek ›

Naděje neumírá ani jako poslední... Pro faleš, přetvářku,pýchu a nadutostupadáš do nářků,zažíváš zoufalost.Ztrácíš tak sám sebe,ztrácíš tak vlastní tvář,již nejsi člověkem,teď jsi jen smutný lhář.Ve službách temnotysvé lidství vzdáváš,tvé světlo nesvítí,stínem se stáváš.Nežiješ, necítíš,nevnímáš Boha,tvá cesta životníje pustá, strohá.Svou duši zaprodalspro zlatou vizi,nyní vše nádhernéze srdce mizí.Takhle už nechceš… Celý článek ›

"Takže je to jasný. Budem po jednom vycházet tady od chaty, projdeme, nebo spíš asi proběhneme, lesem po cestě... Zdůrazňuji - po cestě, Sunny! ...až ke schůdkům do přehrady a tam počkáme na ostatní, jasný?" upřesňovala naposledy Regina instrukce a my jsme jí všichni horlivě přikyvovali."Pančitelko, sím, mám dotaz!" zamával jí před očima Patrik rukou, jako že se hlásí slušně ke slovu.„Co ještě, ty šašku?!“ ohnala se po něm."Sím, kdo půjde první?… Celý článek ›

Tomáš se dopotácel do pokoje a vyčerpaně sebou praštil na svou postel.Zvláštní, co to se mnou dokáže udělat. Jednu chvíli se cítím úplně fit, skvěle, jako by mi vůbec nic nebylo a vzápětí je mi... jo, na chcípnutí. Doktor by mi jako obvykle řekl: "Jste velice labilní jedinec, pane Horte, a to vašemu stavu vůbec nepomáhá! Vím, že ve vaší situaci je to těžké, ale musíte být optimista, to je teď pro vás velice důležité." Copak doktorovi, tomu se to… Celý článek ›

„Tak, a teď rozjedeme oslavu, ne?“ ozval se Slávek.„Počkejte, musíme se nejdřív postarat o našeho hosta! Přece ho nepošleme po skončení oslavy někdy uprostřed noci pryč! Můžeš tady klidně přespat, jestli nikam nespěcháš,“ nabídl Tomášovi Patrik.„Ne, nikam nespěchám, nikdo mě nečeká, ale nechci vás tady otravovat...“ bránil se.„Ále, co bys otravoval, místa je tu dost! Jen jestli se ti bude naše společnost líbit!“ přidala se Regina.„Mně se… Celý článek ›

„Pozor, už jede!“ zaječel Patrik, když se něco po šesté hodině na cestě k chatě objevila Reginina silueta na kole.„Co ječíš, člověče, nejsme přece hluchý!“ chytil ho Slávek za tváře a zatřásl s ním. „Všechno máme nachystaný, tak přestaň být tak vyklepanej!“Vyjevený Patrik jen s přitroublým úsměvem kývl.„Tak, všichni připravit!“ upozornila jsem je a každý jsme si zalezli na své předem domluvené místo.Za pár minut se ozvaly Regininy kroky… Celý článek ›

Veršovaná úvaha o světě a životě z doby mého dospívání... Bezútěšnost objala mou duši,všichni mí rádoby přátelédrží se za uši.Jak mrtvoly bezduché,němí, slepí, hluší.A pak další hořkost do nitra se mi dere,když ani vlastní krev ohledy nebere.Zklamání střídá další velká zrada,když dobrá kamarádkaukáže mi záda.Byla jsem tu pro ni,ne však ona pro mne.Lidé jsou jak v porcelánu slonia nad cizím neštěstímkaždý si jen ruce zamne.Skloním… Celý článek ›

Básnička, kterou jsem napsala asi v patnácti letech... Já tenkrát snila jsemo lásce opravdové,o té, co prý hory přenáší.Však to, co jsem hledala,bylo příliš snové,nový den každý sennavěky odnáší.Tak měla jsem jen to svévlastní nebea nic jiného neviděla...Náhle jsem zaslechlazavolat Tebeta slova, jež zachránit mě chtěla.Ale já......nechci žádná slova,nechci trpět znova,láska je příliš krásnák vyslovení,ne slova, to ona všechnozmění...Podals mi… Celý článek ›

Tomáš projel kolem cedule s nápisem Kozlany a za chvíli se ocitl u zatáčky, kde se před pár dny loučil s Lýdií. Se svíravým pocitem v žaludku hodil blinkr a sjel kolem betonového kříže na prašnou cestu. Zahnal nepříjemnou myšlenku na smrt, která mu vyvstala v mysli při pohledu na to bezvládné tělo na kříži a raději se rozhlížel kolem. Auto se drncavě sunulo mezi poli, minulo řadu třešní a vjelo do lesa.Hm, vypadá to tu moc hezky. Můj instinkt mi… Celý článek ›

„Tak co, napadlo vás nějaké řešení, jak dostat Džínu na co nejdelší dobu z chaty, a přitom být docela nenápadný?“ zeptal se druhý den dopoledne Patrik mě a Slávka, když jsme zůstali na chvíli sami jen my tři.„Nenápadně to asi nepůjde v žádném případě,“ pokrčila jsem smířeně rameny. „Džína není blbá, to je jasný.“„O tom nepochybuju,“ pousmál se Patrik. „Ale nějak ji odsud dostat musíme, to uznej.“„Tak jo, já bych riskla improvizaci,… Celý článek ›