Články za rok 2016

Tomáš se dopotácel do pokoje a vyčerpaně sebou praštil na svou postel.Zvláštní, co to se mnou dokáže udělat. Jednu chvíli se cítím úplně fit, skvěle, jako by mi vůbec nic nebylo a vzápětí je mi... jo, na chcípnutí. Doktor by mi jako obvykle řekl: "Jste velice labilní jedinec, pane Horte, a to vašemu stavu vůbec nepomáhá! Vím, že ve vaší situaci je to těžké, ale musíte být optimista, to je teď pro vás velice důležité." Copak doktorovi, tomu se to… Celý článek ›

„Tak, a teď rozjedeme oslavu, ne?“ ozval se Slávek.„Počkejte, musíme se nejdřív postarat o našeho hosta! Přece ho nepošleme po skončení oslavy někdy uprostřed noci pryč! Můžeš tady klidně přespat, jestli nikam nespěcháš,“ nabídl Tomášovi Patrik.„Ne, nikam nespěchám, nikdo mě nečeká, ale nechci vás tady otravovat...“ bránil se.„Ále, co bys otravoval, místa je tu dost! Jen jestli se ti bude naše společnost líbit!“ přidala se Regina.„Mně se… Celý článek ›

„Pozor, už jede!“ zaječel Patrik, když se něco po šesté hodině na cestě k chatě objevila Reginina silueta na kole.„Co ječíš, člověče, nejsme přece hluchý!“ chytil ho Slávek za tváře a zatřásl s ním. „Všechno máme nachystaný, tak přestaň být tak vyklepanej!“Vyjevený Patrik jen s přitroublým úsměvem kývl.„Tak, všichni připravit!“ upozornila jsem je a každý jsme si zalezli na své předem domluvené místo.Za pár minut se ozvaly Regininy kroky… Celý článek ›

Veršovaná úvaha o světě a životě z doby mého dospívání... Bezútěšnost objala mou duši,všichni mí rádoby přátelédrží se za uši.Jak mrtvoly bezduché,němí, slepí, hluší.A pak další hořkost do nitra se mi dere,když ani vlastní krev ohledy nebere.Zklamání střídá další velká zrada,když dobrá kamarádkaukáže mi záda.Byla jsem tu pro ni,ne však ona pro mne.Lidé jsou jak v porcelánu slonia nad cizím neštěstímkaždý si jen ruce zamne.Skloním… Celý článek ›

Básnička, kterou jsem napsala asi v patnácti letech... Já tenkrát snila jsemo lásce opravdové,o té, co prý hory přenáší.Však to, co jsem hledala,bylo příliš snové,nový den každý sennavěky odnáší.Tak měla jsem jen to svévlastní nebea nic jiného neviděla...Náhle jsem zaslechlazavolat Tebeta slova, jež zachránit mě chtěla.Ale já......nechci žádná slova,nechci trpět znova,láska je příliš krásnák vyslovení,ne slova, to ona všechnozmění...Podals mi… Celý článek ›

Tomáš projel kolem cedule s nápisem Kozlany a za chvíli se ocitl u zatáčky, kde se před pár dny loučil s Lýdií. Se svíravým pocitem v žaludku hodil blinkr a sjel kolem betonového kříže na prašnou cestu. Zahnal nepříjemnou myšlenku na smrt, která mu vyvstala v mysli při pohledu na to bezvládné tělo na kříži a raději se rozhlížel kolem. Auto se drncavě sunulo mezi poli, minulo řadu třešní a vjelo do lesa.Hm, vypadá to tu moc hezky. Můj instinkt mi… Celý článek ›

„Tak co, napadlo vás nějaké řešení, jak dostat Džínu na co nejdelší dobu z chaty, a přitom být docela nenápadný?“ zeptal se druhý den dopoledne Patrik mě a Slávka, když jsme zůstali na chvíli sami jen my tři.„Nenápadně to asi nepůjde v žádném případě,“ pokrčila jsem smířeně rameny. „Džína není blbá, to je jasný.“„O tom nepochybuju,“ pousmál se Patrik. „Ale nějak ji odsud dostat musíme, to uznej.“„Tak jo, já bych riskla improvizaci,… Celý článek ›

„No tak, kluci, pohněte si s tou lodí! Vždyť se tam tímhle tempem nedostaneme ani do zítřka!“ komentovala nespokojeně Džína rychlost husího pochodu Slávka a Patrika, kteří na ramenou nesli nafukovací člun.„Vám se to kecá, když nic nenesete,“ ohradil se Slávek. „Kdyby tady aspoň nebylo to otravný hovado...“„Smím vědět, s kým jsi teď mluvil?“ ozval se před ním pobouřeně Patrik.„No, s kým by, s Džínou, seš hluchej?“ odbyl ho Slávek bez… Celý článek ›

Moje soutěžní tvorba v okresní literární soutěži ze střední školy. Umístila jsem se na osmém místě. Už jako malá dívka jsem byla tichá, nenápadná a neprůbojná, prostě dítě, od kterého snad ani nikdo nic velkého nemohl očekávat. Málokdo však tenkrát věděl, co se odehrává uvnitř mě - v té malé blonďaté hlavičce. Byla plná fantastických myšlenek a příběhů, které by se ta malá holčička neodvážila sama zažít. Proto se její život odvíjel v… Celý článek ›

Ticho a šero, místnost osvětlená jen slabým plamenem v kamenném krbu a jednou velkou petrolejovou lampou... Chata celá ze dřeva, žádná elektřina, žádný luxus... A právě tím mě tohle místo vždycky uchvacovalo – svou jednoduchostí, nenápadnou krásou a lehkým kouzlem přirozenosti.„Jako ve středověku,“ prohlásil před dvěma dny Slávek, když sem společně s námi poprvé vkročil. Ale zřejmě má tahle chata opravdu něco do sebe, když nakonec dokázala… Celý článek ›