Miluji, tedy existuji...
Publikováno 06.03.2016 v 18:10 v kategorii Básně, přečteno: 74x
Žiji, však jen když miluji,
tak žádné své lásce neřeknu: „Lituji...
Lituji, že tě v srdci mám,
i když vím, že se nedočkám
tvého naplnění.
Když on tě necítí,
konec to není.
Já tě stále v srdci nosím,
jenom o tvou spásu prosím,
bys mi dala svojí přítomností
pocit krásy, nevinnosti.
Miluji,
toť má existence,
a přestože zbyly mi
jen vzpomínek věnce,
neodháním
onen božský cit.
Vždyť i bez tohoto muže
mohu v sobě stále mít
něžné, krásné, jemné růže,
k nimž patří též ostré trny.
Obrovské i menší vlny
valí se mořem života.
Láska je celý svět,
vždycky se zamotá.
Komentáře
Celkem 1 komentář
B. 18.10.2016 v 15:19 Jen jsem si povzdechla...jednou jsem si napsala ,,...já nemusím tě vlastnit,mohu tě milovat-zblízka či zpovzdálí.." Všechny básně máš nádherné, tématy prožitím zpracováním.. nechám se unášet vzdávám se komentů:)