Básně

Naděje neumírá ani jako poslední... Pro faleš, přetvářku,pýchu a nadutostupadáš do nářků,zažíváš zoufalost.Ztrácíš tak sám sebe,ztrácíš tak vlastní tvář,již nejsi člověkem,teď jsi jen smutný lhář.Ve službách temnotysvé lidství vzdáváš,tvé světlo nesvítí,stínem se stáváš.Nežiješ, necítíš,nevnímáš Boha,tvá cesta životníje pustá, strohá.Svou duši zaprodalspro zlatou vizi,nyní vše nádhernéze srdce mizí.Takhle už nechceš… Celý článek ›

Veršovaná úvaha o světě a životě z doby mého dospívání... Bezútěšnost objala mou duši,všichni mí rádoby přátelédrží se za uši.Jak mrtvoly bezduché,němí, slepí, hluší.A pak další hořkost do nitra se mi dere,když ani vlastní krev ohledy nebere.Zklamání střídá další velká zrada,když dobrá kamarádkaukáže mi záda.Byla jsem tu pro ni,ne však ona pro mne.Lidé jsou jak v porcelánu slonia nad cizím neštěstímkaždý si jen ruce zamne.Skloním… Celý článek ›

Básnička, kterou jsem napsala asi v patnácti letech... Já tenkrát snila jsemo lásce opravdové,o té, co prý hory přenáší.Však to, co jsem hledala,bylo příliš snové,nový den každý sennavěky odnáší.Tak měla jsem jen to svévlastní nebea nic jiného neviděla...Náhle jsem zaslechlazavolat Tebeta slova, jež zachránit mě chtěla.Ale já......nechci žádná slova,nechci trpět znova,láska je příliš krásnák vyslovení,ne slova, to ona všechnozmění...Podals mi… Celý článek ›

Moje nová báseň do jedné soutěže. Kdybych byla andělema rozevřela křídla,pak srdce zkřehlá bolestízas tála by a jihla.Všem duším světem zkoušeným,co strach je vězní v tvrzích,já podala bych jako lékočišťující slzy.Kdybych byla Bohyní,tou alternací Boha,milovat byla by na světějediná lidská touha.Jenže jsem "pouze" člověkema v nemnoha vyznám se tajemstvích,tak snad alespoň postačí,že rozdávám radosta vlastní smích. Celý článek ›

Jako malá jsem si nejradši hrála na zahradě u domu se svou sestrou a... se stromy. Měly jsme je prolezlé a prozkoumané a své oblíbence jsme si taky pojmenovaly. Stačilo jen trochu dětské fantazie a ze stromů byly nejlepší přátelé. O to horší však bylo o někoho tak blízkého přijít. Stále si živě pamatuji, jak jeden ze stromů začal usychat a já se dozvěděla, že má rakovinu a umírá... Ještě dnes si dokáži vybavit ten hluboký smutek, když jsem pro tohoto… Celý článek ›

Mé první básničky... 1. Hašteřivé kadlátkyJednou dvě kadlátkydaly se do hádky,že prý je zránashodila vrána.Ubohý drakhned sundal fraka musel kadlátkyvozit zas nazpátky.Moje úplně první básnička. To mi připomnělo, že jsme byli kdysi někde na dovolené a oni tam nevěděli, co je to "kadlátka". Tak kdyby náhodou - je to švestka :D2. Tátovy narozeninyTáta má dnes narozeniny,hurá, hurá,jeho nálada je skvělá.A když vesele dort krájí,všichni se smíchypo zemi… Celý článek ›

Přišel za mnou starší syn Ládík a požádal mě, abych napsala nějaký vtipný český text na nějakou písničku. V té době mě dost oslovila písnička Wreckig ball od Miley Cyrus. Takže volba padla na ni. A zde je výsledek. Pojala jsem ji tak trochu s nadsázkou - snad proto, že právě tak se snažím brát životní zkoušky... Jsme nahranýa tsunami po nás, tohle je hloupej špás. A bum a prásk a prach je z nás, co dál, už není žádný já. Touha veliká doutná,… Celý článek ›

Tato báseň vlastně vznikla na popud jedné mé kamarádky. Zmínila jsem se o tom, že píšu básně a ona se provokativně zeptala, jestli mám taky nějakou erotickou. Neměla jsem. Byla to výzva, kterou jsem okamžitě přijala. A jsem za to ráda. Je asi trochu zvláštní, že jsem ji napsala v mužském rodě, ale tak nějak mi to takhle samo přišlo... Není v tom žádný hřích,když v nocích bezesnýchs plamenem lásky a touhy v soběskláním se, lásko moje, k tobě.Oči se… Celý článek ›

Tuhle báseň jsem napsala díky mým synům. Je zajímavé, jak jsou rozdílní - Ládíka cítím jako asi tak stejně starou duši jako já, je pro mě víc kamarád, bytost s podobným pohledem na svět. Snad jsme se v některém z minulých životů setkali právě jako přátelé, které spojovala víra a zájem o duchovno. Mladší syn Péťa je zřejmě duše poměrně mladá. Již několikrát se mi zdál sen o tom, že je moje dítě - v úplně jiné podobě, době a místě...… Celý článek ›

Má úvodní báseň o tom, kdo vlastně jsme... Kdo vlastně jsem?Jsem skutečnost nebo sen?Tělo s duší nebo duše s tělem?Sama sobě přítelem či nepřítelem?*****Tak to jsem já -génius i blázen,letíc směle ke hvězdám,či padajíc na zem.Jsem tak obyčejná,a přece výjimečná,za každou zkušenostneskonale vděčná.Jsem pomíjivé tělo,zato duší věčná...*****Připadám si jako hvězda spadlá z nebe,co ztratila cestu zpět.Jsem malá buňka velkého celku,však díky… Celý článek ›