Ve spirále osudu - román

„Tak tohle asi jen tak nerozchodíš,“ promluvila do nekonečného ticha Rika směrem k Míši, která odměřovala dlouhými kroky sem a tam obývák. „Tak nějak, Riky,“ hlesla jsem krátce, protože jsem na tom byla v podstatě stejně. „Myslím, že je to tady teď jeden velkej šok,“ ozvala se konečně Zora. „Ale možná byste měly znát úplně celou pravdu. Když už jste v tom rozcházení a rozdejchávání...“ „Cože?“ vyletěla Míša instinktivně.… Celý článek ›

Michal poté smířeně odjel. Ještě mi dal svou e-mailovou adresu s prosbou, jestli bych mu mohla udělat kompletní horoskopický výklad. Prázdniny skončily a kolotoč školního roku se opět roztočil. Míša nastoupila do čtvrťáku a my s Rikou jsme se daly do studia angličtiny na jazykové škole. V podstatě jsme byly navýsost spokojené – jazykovka nás totálně naplňovala. Vybrušovat naši angličtinu k dokonalosti, to mělo úžasný smysl pro naše budoucí plány.… Celý článek ›

Druhý den jsem dlouho ležela v posteli s otevřenýma očima upřenýma někam do neznáma. Co jsem to jen udělala? Proč jsem dopustila právě tuhle chybu? Vždyť komu jsem tím nejvíc ublížila? Sobě? Michalovi? Zoufale jsem rekapitulovala následky svého jednání zaslepeného hloupou touhou po tom dosud skutečně nepoznaném prožitku. Podlehla jsem zvědavosti příslušící malému dítěti, co touží poznat nepoznané... Tohle se nehodí na holku, co začínala mít… Celý článek ›

Celou cestu zpátky domů jsme přečkali v hrobovém tichu. Každý z nás si musel ve své hlavě a současně i svém nitru srovnat všechny ty nové poznatky a udělat si o tom vlastní názor. Bylo to tak neskutečné z toho realistického pohledu, ve kterém jsme byli vychováváni, a přesto to všechno dávalo smysl. Vyšší smysl. To, co Roman prožil, znělo jako pohádka. No, teda spíš možná jako drama s prvky hororu a taky sci-fi. A navíc to, co každé z nás přetlumočil od… Celý článek ›

Kilometry ubíhaly a my si je krátili příjemným klevetěním o tom, co se nám kdy veselého přihodilo. Snad jsme se prostě podvědomě vyhýbali tomu v našich duších tolik obávanému cíli této cesty. „Hele, tak teď narovinu!“ pomalu zařvala Míša a ve mně hrklo jako ve starejch pendlovkách. „Na chvilku necháme blbinky stranou a přejdeme k věci. Michale, byl bys tak laskavý a objasnil nám, co se vlastně dělo s tím tvým Romanem a co ses všechno dozvěděl?… Celý článek ›

Naše posvátné ticho protrhlo nehorázné řinčení domovního zvonku. „Áááááá, už je tady!“ zaječela vyjukaně Rika a začala běhat po pokoji, přičemž bláznivě třepala zápěstími, jako by právě zvedla dlaně z rozpálené plotny. Chvilku jsme ji s Míšou mlčky pozorovaly. Pak jsem se rychle zvedla a běžela dolů se slovy: „Jdu otevřít.“ Úplně mě zamrazilo, když jsem ho tam tak spatřila stát za těmi prosklenými dveřmi. „Čau, ráda tě… Celý článek ›

Ovšem onomu významnému dnu bohatému na události předcházela ještě noc přinášející další zajímavé a důležité informace. Zdálo se mi, že jsem ležela ve své posteli a spala. Ano, zdálo se mi o tom, jak spím. Najednou jsem se v tom snu prudce vzbudila. Pod sebou jsem ucítila něco tvrdého. Byl to blok, ve kterém byly založeny nějaké papírky. Do pokoje vstoupila Míša a začala si prohlížet jeden papírek. Byly na něm černou tuží načrtnutí motýli… Celý článek ›

„Holky, za pár dní přijede Michal!“ vletěla jsem rozjařeně do pokoje mé sestry, kde se právě s Marikou snažily přijít na to, proč nám jedna pasáž písničky stále neladí. „Fuj, to sem se lekla!“ málem si odplivla Míša na svůj trávově zelený koberec. „No, teď jsem určitě ztratila hlas z takovýho leknutí!“ zhrozila se Marika, chytila se za krk a koulela očima. „Toho se neboj, to je nemožné. Nezakončila jsi ještě tu první fázi,“ otočila… Celý článek ›

A prázdniny ubíhaly jako voda. Jejich slastnou bezstarostnost jsme vyplňovaly snahou o dosažení určité dokonalosti v našem hudebním projevu. Já se navíc dala soukromě do studia psychologie a esoterických věd, tedy především astrologie. Proč? Řekla jsem si, že když už toho tolik vidím o lidských životech, měla bych znát i něco o lidských duších. Časem jsem začala rychleji a rychleji pronikat do hlubokých, bezedných duší těch bytostí, co si tak hrdě… Celý článek ›

Ten den jsem ještě stihla Rice poreferovat o svém dovolenkovém zážitku s Michalem, svých snových objevech a ona mi zase o tom svém užívání kdesi u bábinky za sedmero horami a sedmero řekami. A pak už jsme se mohly pustit do dalších společných objevů. Ovšem začít ještě ten den už nebylo možné. Tak jsme si smluvily schůzku na zítřek... A aby náhodou nestála řeč mezi mnou a Rikou o našich osudech a Osuďácích, tak se mi pro jistotu ještě zdál té noci… Celý článek ›