Básně

Dílko dva roky staré, ale každý rok touto dobou platné :) Sníh a led jsou na ústupu, zelená se tráva, jaro je tu v plné síle, zima už to vzdává.Špaček dělá jarní úklid, až se budka třese, do nového hnízda lásky poklady své snese. Ostrůvky sněženek smějí se v zahrádce, jsou jako princezny zakleté v pohádce. Oslavné písně zní ptáčků na jabloni,životní nadšení prostorem zavoní. A sluníčko? To jen spokojeněsleduje všechno to hemžení. Až nastane… Celý článek ›

Pár krátkých zveršovaných zamyšlení Každičká zkušenost posune kousek výš.Jenom se vyvaruj otázky:„Nebolíš?“***Nic spolehlivěji nezabíjí, než duše strnulá v letargii. *** Nedojdeš nirvány bez práce. Duši tvé nesluší stagnace. *** Ač nezní pokaždé veselá nota, stále jsem zblázněná do života. Celý článek ›

Pár veršovaných myšlenek o lásce Láska je, kdyžnemyslíš – víš.…Láska je chvění, probouzí, mění.…Láska je věčný kruh, tvář, kterou nosí Bůh.…Láska jsme ty a já, my, vy a oni, víra, co přetrvá, hrana, co zvoní.…Láska je citů změť,otázka – odpověď.…Láska je tajemství veškeré existence, krvavý autogram na životní směnce.…Láska je božská inspirace, lidského ega rezignace.…Láska je smrt i zrození,řeka, co ústí v prameni.…Láska… Celý článek ›

Tahle báseň mi "přišla" jednou večer, je to už pár let a já z ní mám stále zvláštní pocit. Pořád si kladu otázku, která mi připadá důležitá: "Komu je ta báseň, to její poselství, určeno? Jaksi se týká každého z nás, ale... Ještě něco víc z ní cítím... pod povrchem. Pro faleš, přetvářku, pýchu a nadutost upadáš do nářků,zažíváš zoufalost. Ztrácíš tak sám sebe, ztrácíš tak vlastní tvář,již nejsi člověkem, teď jsi jen smutný… Celý článek ›

Všem, kdo o to stojí... CHTĚLA věřitže je tvůrcem velkých věcí myšlenek... A teď?Padá rozpolcená Vše bylo jen "navenek" Vstaň a přejdi trosky střepy dál do vyšší úrovněJen měj stále na vědomí: Jak je uvnitřtak je vně... Celý článek ›

S nadsázkou a ironií... Kdo jsme? Velcí stavitelé! Vzdušných zámkůZ iluzí Prásknem dveřmi Vše se hroutí! Kdo je vinen, soudruzi? (Ti druzí?) Chce to lepší materiál! Ne jen chabé: Možná... Snad... Pevný základ V soběV díleŽádný v řadě další KŘÁP Celý článek ›

Ráj? Existuje. Peklo? Existuje. Proč? Protože jsme v ně uvěřili... Vzpomínej... Co hřeje, hladíČi tě v potu koupe Stěžovat si u osudu? To by bylo hloupé Kolik citu z tebe teklo jako proudy krve Nosíme ho v soběKaždý Ráj A taky peklo Celý článek ›

Některé dny jsou opravdu příliš... Někdy FAKT nezvládám brouzdat se světem... Není to „den blbec“,je přímo kretén. Prostě mi připadá,že všechno je... ...v záchodové míse.Život je kompromis. Ale vyplatí se. Celý článek ›

Po dlouhé době jsem si tuto svou báseň přečetla a úplně mi vehnala slzy do očí. Mám takový pocit jenom já nebo tohle "schéma" opravdu tak zatraceně sedí na spoustu partnerských vztahů...? Tančíme na hraně zrádných citů...Kdo vede naše pohyby? Za soumraku i za úsvitu větráme srdeční záhyby. Tančím na hraně něžného citu, chytám se do smutných pavučin... Tančím a toužím po soucitu... Kdo z nás je větší podivín? Tančíš na hraně hlubšího citu...… Celý článek ›

V zorničkách jim údiv tančí,dech se zúží, zatají,cizinci jsou jejich těla,však duše si tykajíNesmělá otázka: "Neznáme se?"Pocity rozvíří do extázeVzpomínky zasuté v podvědomínedají šanci dlít v rovnováze***Setkali se dvě bytostivnitřně dávno známéRozumu to nedochází...Duši neoklame Celý článek ›