Ve spirále osudu - román

S Keithem jsme prožívali příjemné, zamilované období a kupodivu jsme byli stále schopni udržet si tu vyrovnanost a to souznění mezi námi. Jen jsem občas měla pocit, že se musí v určitých věcech přemáhat. Prostě věděl, jak se zachovat správně a udělal to tak. Ale nešlo mu to od srdce. I když – kdo z nás to tak sem tam nemá... Jednou jsem byla s malou Avou na hřišti a najednou se tam objevil Sasha. “Čáu! Co ty tady?” pozdravila jsem ho s… Celý článek ›

Podle očekávání Keitha moje spolupráce se Sashou docela popudila. “Hele, miláčku, nehledej v tom něco víc, než v tom je. Prostě přispěji pár texty Sashovi a Míši do jejich společného projektu. Toť vše,” domlouvala jsem mu smířlivě. “Hm, ale už se mi o tom raději víc nezmiňuj,” navrhl překvapivě. “Fajn. Já jen abys o tom věděl a nevyčetl mi, že něco dělám za tvými zády. Tím je to tedy ukončená záležitost,” shrnula jsem to. Dál už jsme… Celý článek ›

Sem tam se mi ozval i Sasha. Keith se nejspíš velmi rád pochlubil našimi zvláštními, dechberoucími zkušenostmi. “...ani vlastně nevím, proč mě to překvapuje,” přiznal se mi. “Slyšel jsem a četl, že tyhle věci se prostě opravdu dějí... Ale potkat pak někoho, kdo má takovou zkušenost naživo... No, můžu jen závidět, abych byl upřímný.” “Když dovolíš, tak k tomu nemám co dodat, je to příliš osobní, intimní,” odepsala jsem trochu… Celý článek ›

Turné po Irsku se opravdu nejen k mému podivu obešlo bez problémů, ať už osobních, tak pracovních. Vrátili jsme se domů a kluci měli zase pár dní volna. Před startem evropského turné. A tam už jsme s nimi já a Rika vyrazit nemohly. “Snad to rychle uteče a ty to tady všechno zvládneš v pohodě,” doufal Keith s nádechem zoufalství v hlase, když jsme se loučili. “Ale no tak, miláčku, nejsem malý dítě!” ubezpečovala jsem ho. “Už se tady dostatečně… Celý článek ›

Cestování po Irsku v rámci turné probíhalo poměrně hladce. Žádné komplikace, žádné vyhrocené situace, prostě žádné velké ´vzrůšo´ se nekonalo. Přesto jsem měla z Keitha pocit, že je stále jaksi ve střehu... Jedno odpoledne, když jsme tak s Rikou sledovaly kluky při zvukové zkoušce, se mě jen tak mimochodem optala: “Vážně pořád nevíš, který z nich byl Kilian a který Alexander?” Překvapeně jsem se na ni podívala: “To ti futr tolik vrtá hlavou?… Celý článek ›

Zbytek našeho pobytu v České republice už proběhl bez dalších vyhrocených situací. Mezi Keithem a Sashou zavládla opět ´jen´ tichá nevraživost. Když jsme se po těch pár dnech ocitli zase v letadle, které mířilo do Irska, Keith znatelně pookřál. “Už se nemůžeš dočkat, až budeš zase doma, viď?” poznamenala jsem. “Až BUDEME doma!” opravil mě, a pak bez vytáček dodal: “Nebudu ti nic nalhávat, připadal jsem si trochu svázaný. Prostě jsem se… Celý článek ›

Toho večera jsme si šli sednout i s mamkou do hospůdky hned na naší ulici. Seděli jsme venku na zahrádce pod slunečníkem, sluníčko ještě pořád hodně pálilo. K mé radosti dorazila i Rika s Brianem. Pořád jsem ještě cítila dozvuk toho incidentu u rybníka. V sobě, v Keithovi i v Sashovi. Tak dneska se rozhodně opiju! Jinak bych ty jejich vražedný ksichty celý večer nevydržela! promlouvala jsem k sobě v duchu. A nejspíš jsem nebyla sama, kdo měl takový super… Celý článek ›

Dny dovolené v mém rodišti pomalu ubíhaly v převážně příjemné atmosféře. Setkali jsme se i s mým bratrem Ondrou, který se k našim potulkám po okolí častokrát přidal. Několikrát jsme si zajeli na kolech k nedalekému rybníku, kde jsme se sešli taky s Rikou a Brianem. Jedno takové odpoledne ulpělo nejen v té mé paměti o něco více než ta ostatní. Řádili jsme s Keithem zase zrovna v rybníku, prostě blbli jako malí a moc nás to bavilo. Stejně tak si… Celý článek ›

Druhý den jsme poctili svou návštěvou taky taťku. I on mi Keitha ´schválil´. “Vypadá na fajn chlapa, co to má v hlavě srovnaný. A taky o tobě básní jako o samotným andělovi. Pokud mu to vydrží, máš v něm hotovej poklad,” vyjmenovával mi Keithovy kvality. “No, a ty vypadáš prostě dokonale spokojeně. Co víc si přát? Snad jen to, abych mu tě mohl co nejdřív předat u oltáře, a pak se těšit, že ze mě uděláš čupr dědu.” “Tak to máme společné… Celý článek ›

“Můžu ještě nahlídnout do toho tvého dětského království, než se tady Sasha usadí?” mrknul na mě Keith. “Jo, taky se tam ráda porozhlídnu,” souhlasila jsem a hned ho táhla správným směrem. Zaťukala jsem a Sasha překvapeně otevřel. “Můžem na kraťounkou prohlídku?” poprosila jsem. “Keith se chce kouknout, kde jsem trávila většinu svého dětství.” “Jasně,” neviděl v tom problém. Keith se pomalu rozhlížel. Na chvíli se pozastavil nad… Celý článek ›