duše píše

Lenka Žáková

81. Naučit se milovat i nepřítele... - román Ve spirále osudu

Publikováno 10.12.2016 v 17:26 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 53x

Dalších pár dní probíhalo ve stejně pohodové náladě jako dosud. Kluci každý den trávili určitou dobu ve studiu, a pak taky přípravou choreografie na jejich turné s novým albem. Ve volném čase jsme s Keithem několikrát navštívili Briana s Rikou a Colina se Zorou v jejich domech, párkrát zašli na nějakou místní párty, poznávali nejbližší okolí a taky jsme často navštěvovali malou Avu. S holčičkou jsme si na sebe rychle zvykaly a jedna druhou si upřímně… Celý článek ›


80. Ta píseň známá mému srdci... - román Ve spirále osudu

Publikováno 10.12.2016 v 17:21 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 45x

Následující den už se kluci museli sejít v nahrávacím studiu. Dolaďovali své nové album. Dorazili jsme s Keithem do studia. Někdo už tam byl. Sasha uneseně poslouchal jednu z jejich nových písniček, kterou jsem ještě neznala. Byla pomalá, něžná, zamilovaná, ale působila na mě hodně smutně. Najednou Sasha zvedl hlavu a zadíval se na mě těma svýma temně modrýma očima. Pořádně ve mně hrklo. Ale to už se pobaveně usmíval. “Ahoj!” vítal nás a… Celý článek ›


79. Noví přátelé i učitelé - román Ve spirále osudu

Publikováno 06.12.2016 v 12:04 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 60x

A tak jsme druhý den vyrazili na seznamovací návštěvu za malou Avou a jejími rodiči. Otevřela nám sympatická žena asi Keithova věku s roztomilou holčičkou v náručí a o něco starší muž. Keith nás vzájemně představil. Musela jsem uznat, že měl opravdu přesný odhad – padli jsme si hned všichni do oka. A navrhli si tykání.“Ava bude mít v srpnu druhé narozeniny a já bych ráda začala zase tak trochu pracovat. Vlastně mi bylo naznačeno, že je v mém zájmu,… Celý článek ›


78. Zatím stále pohodička... - román Ve spirále osudu

Publikováno 06.12.2016 v 11:57 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 53x

“Tak zatím čáu! Napíšem si a co nejdřív se sejdeme. A taky si musíme ukázat, kde kdo bydlí a jak se tam dostaneme. Vzájemná návštěvnost bude hojná, hádám,” loučila se Rika s těmito slovy a já se Zorou jsme jí to jen vehementně odkývaly. “Jdu zase napsat našim a Míši,” oznámila jsem Keithovi rozjařeně a hrnula se ke svému notebooku. “Jasně. Taky kouknu do mailu, jestli jsem někomu příliš nechyběl,” řekl a následoval mě. Napsala jsem rodičům… Celý článek ›


77. Takové jedno (ne)obyčejné ráno - román Ve spirále osudu

Publikováno 06.12.2016 v 11:54 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 54x

Spát jsme šli, pochopitelně, až nad ránem. Probudila jsem se někdy před polednem. Koukala jsem kolem a jen tak sledovala své vlastní pocity. Bylo to nádherné, probudit se vedle tolik milovaného člověka, v domě, který měl být naším společným domovem, na prahu našeho společného života.Prohlížela jsem si Keitha, jak spokojeně oddechuje vedle mě. Cítila jsem k němu tolik lásky a něžnosti. A zároveň nekonečnou vděčnost za to, že smím tohle všechno… Celý článek ›


76. (Ne)Kompletní... - román Ve spirále osudu

Publikováno 06.12.2016 v 11:49 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 57x

“Ach jo, vůbec se mi z té postele nechce vylízat...” ozval se Keith a trochu drsně mě tím probral z euforického usínání v jeho objetí. “A musíme někam?” optala jsem se ještě napůl ukolébaná. “Ano, miláčku...” odpověděl. “Ještě mám pro tebe překvapení.” “Překvapení?” To slovo mě docela probudilo. “Hmmm...” zavrněl chlácholivě. “Tys věděl, že tohle slovo mě nenechá chladnou, viď?” zeptala jsem se podezíravě. “Jooo, prostě… Celý článek ›


Prostě DEN - báseň

Publikováno 05.11.2016 v 19:39 v kategorii Básně, přečteno: 97x

Některé dny jsou opravdu příliš... Někdy FAKT nezvládám brouzdat se světem... Není to „den blbec“,je přímo kretén. Prostě mi připadá,že všechno je... ...v záchodové míse.Život je kompromis. Ale vyplatí se. Celý článek ›


Tančíme na hraně zdárných citů - báseň

Publikováno 05.11.2016 v 19:38 v kategorii Básně, přečteno: 104x

Po dlouhé době jsem si tuto svou báseň přečetla a úplně mi vehnala slzy do očí. Mám takový pocit jenom já nebo tohle "schéma" opravdu tak zatraceně sedí na spoustu partnerských vztahů...? Tančíme na hraně zrádných citů...Kdo vede naše pohyby? Za soumraku i za úsvitu větráme srdeční záhyby. Tančím na hraně něžného citu, chytám se do smutných pavučin... Tančím a toužím po soucitu... Kdo z nás je větší podivín? Tančíš na hraně hlubšího citu...… Celý článek ›


75. První den společného života - román Ve spirále osudu

Publikováno 05.11.2016 v 08:59 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 67x

Za veselého povídání jsme s Keithem dojeli až k jednomu domu. “Tak, a jsme doma,” prohlásil spokojeně. Vystoupil a otevřel mi dveře od auta. “Prosím, slečno!” Pomalu jsem vystoupila. Trochu jsem měla obavy, aby to se mnou neseklo. Rozhlédla jsem se a ze všeho nejdřív mi učarovala zahrada. Nádherně zelená tráva, keře, stromy a těch barevných květů... Dům se v té pestré záplavě téměř ztrácel. Ale dokresloval ji jakousi svou honosnou tajemností.… Celý článek ›


74. Nové "doma" - román Ve spirále osudu

Publikováno 05.11.2016 v 08:54 v kategorii Ve spirále osudu - román, přečteno: 60x

Mí rodiče nesli můj odchod do Irska statečně. Ani mi to nerozmlouvali. Na jednu stranu bylo úžasné vidět a cítit, jak mi důvěřují, že už ve mně nevidí malou holku a věří, že jsem schopná takovou velkou změnu, takový velký krok zvládnout. Slíbila jsem jim, že se během prázdnin doma ještě ukážu i s Keithem. “Víš, Niky, my ho sice ještě osobně neznáme, ale stačí, že známe tebe. Věříme, že víš, co děláš a umíš si vybrat přátele a… Celý článek ›