Články za měsíc Únor 2017

Letadlo odletělo i s Keithem a my jsme se vydali na cestu domů. Rika s Brianem se spěchali balit na čtrnáctidenní pobyt u Ričiných rodičů a Zorka s Colinem měli taky nějaké svoje plány na dovolenou. Rozloučili jsme se a já zase nasedla do auta se Sashou a Míšou. Zastavili jsme před domem. “Niky, co kdybychom u tebe dneska přespali? Nemám dobrý pocit z toho, že bychom tě měli nechat samotnou. Aspoň tu první noc... Stejně je zítra neděle, žádný plán… Celý článek ›

Ten den jsme se s Keithem milovali, jakoby to bylo naposled. “Tolik se sebou musím bojovat, abych nepodlehla touze poprosit tě, abys nikam nejezdil nebo mě vzal aspoň s sebou...” zašeptala jsem smutně, když jsem pak ležela v jeho náručí. Něžně mě políbil do vlasů a stejně tiše řekl: “A pro mě by bylo tak těžké tě odmítnout...” Po krátké pauze pokračoval. “Tenhle nádherný okamžik našeho souznění si teď chci zaznamenat hluboko do své duše...… Celý článek ›

Tahle báseň mi "přišla" jednou večer, je to už pár let a já z ní mám stále zvláštní pocit. Pořád si kladu otázku, která mi připadá důležitá: "Komu je ta báseň, to její poselství, určeno? Jaksi se týká každého z nás, ale... Ještě něco víc z ní cítím... pod povrchem. Pro faleš, přetvářku, pýchu a nadutost upadáš do nářků,zažíváš zoufalost. Ztrácíš tak sám sebe, ztrácíš tak vlastní tvář,již nejsi člověkem, teď jsi jen smutný… Celý článek ›

“Vážně je všechno v pořádku, Niky?” ujišťovala se mamka s obavami v hlase, když jsem jí volala, že jsme svatbu o měsíc posunuli. “Nejdřív ten tvůj potrat a teď tohle... Opravdu to zvládáš? Nejradši bych se sebrala a jela za tebou...” “Mám tady Míšu, moc mi to pomáhá. A taky Mariku a Zorku a kluky... Prostě spoustu lidí, kteří mě mají rádi a podrží mě. Nemusíš si dělat starosti, mamčo, za měsíc se uvidíme, jo? Keith odjíždí jen na tři… Celý článek ›

Mlčky jsme došli domů. Sedli jsme si spolu na pohovku a já začala. “Keithe, můžeš mi říct, co se s tebou děje? Mám pořád pocit, že se chystáš k něčemu... Nevím k čemu, ale děsí mě to!” Nejistě mě vzal za ruku, pohladil po tváři a zadíval se mi do očí. Jakoby se rozhodoval, sbíral odvahu, říct mi... “Ano, musím něco udělat... Na nějakou dobu tě opustit, miláčku.” Nechápavě jsem se na něho podívala. Tichým hlasem pokračoval. “Už… Celý článek ›

Vyšli jsme z budovy. Pomalu jsme s Keithem kráčeli po ulici, drželi jsme se kolem pasu a já cítila jakousi příjemnou úlevu. Keith však vypadal hodně zamyšleně. Někam mi unikal... Zastavila jsem a objala ho. “Půjdeme domů, miláčku? Uděláme si krásný večer...” navrhla jsem a svůdně ho políbila na rty. Lehce se usmál. “To zní nádherně, lásko... Ale chtěl bych se nejdřív ještě stavit za Sashou a za Míšou, jestli ti to nevadí. Koupíme cestou… Celý článek ›

Domů jsem se vrátila kolem půl čtvrté, jak jsem Keithovi slíbila. Opět jsem ho zastihla nad notebookem. “Ahoj, to už je tolik?” zvedl překvapeně hlavu. “Ano, miláčku,” odpověděla jsem prostě. Zavřel notebook, rychle se zvedl a objal mě. “Stalo se něco? Jsi v pořádku?” vyptávala jsem se nervózně. Měla jsem pocit, že něco chystá... “Ne, jsem v pořádku. A připravený na ten velký zážitek,” řekl klidně a dál mě objímal. Připadal mi… Celý článek ›

Ani jeden jsme nemohli usnout. Cítila jsem Keithův nepravidelný dech, sem tam hluboké povzdechnutí. Nebylo, co bych mu řekla víc než to, že jsem s ním a hodlám zůstat nadále. Stejně tak jako moje city k němu se nemění. Ale nikdo jsme mu nedokázali pomoct – musel se s tím srovnat sám. Objímala jsem ho a vroucně se modlila, aby to zvládl, našel v sobě dostatek vnitřní síly. Vzpomněla jsem si i na Sashu, jak těžké to pro něho je. Ale nemohla jsem se zbavit… Celý článek ›

Sasha mě doprovodil až k domu. “Drž se,” zašeptal na rozloučenou a políbil mě na tvář. Smutně jsem se na něho usmála a kývla: “Ty taky.” Keith ještě nebyl doma. Dala jsem si sprchu a schoulila se v obýváku v křesle. Nepřemýšlela jsem. Jen jsem poprosila svého andílka strážného a všechny své duchovní pomocníky a ochránce, aby mi pomohli. A hlavně aby to Keith dokázal přijmout, vyrovnat se s tím. V tomto rozpoložení jsem v křesle usnula. … Celý článek ›